BEZPEČNOST A PARTNERSTVÍ PRO MÍSTNÍ ROZVOJ V BRNĚ

Miroslav Foret

Současný projekt Partnerství pro místní vychází z výsledků a zkušeností mezinárodního projektu Komunikující město, který v letech 1995 – 2000 realizoval Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání (IIMCE). Cílem bylo zlepšit komunikaci a vztahy představitelů místních radnic se svými občany. Projekt financovala Open Society Fund v Praze. V České republice se zapojilo 44 měst, později se díky spolupráci s Ekonomickou fakultou Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici přidalo také 7 slovenských měst.

Za snad nejpodstatnější obecný přínos celého projektu Komunikující město lze považovat poznatek, že místní rozvoj závisí na vztazích a komunikaci mezi veřejnou správou, podnikateli a místní veřejností. Proto současný projekt Partnerství pro místní rozvoj vychází a navazuje na výsledky získané ve druhé poloviny 90. let, zejména na výše zmíněnou zkušenost, že místní rozvoj je závislý na partnerství, spolupráci a komunikaci uvedených tří hlavních aktérů.

Cílem projektu Partnerství pro místní rozvoj, podobně jako tomu bylo již v případě Komunikujícího města, je napomáhat místní veřejné správě. Jeho realizátorem je Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikaní (IIMCE). Vstupní empirické výzkumy nejprve uskutečnil dvakrát pro Městský úřad ve Znojmě (konkrétně v letech 2010 a 2011). Od roku 2013 každoročně realizuje reprezentativní výzkumu obyvatel Brna starších 18 let.

Hlavním cílem těchto opakovaných výzkumů je zjistit, který podnik považují v daném roce Brňané za nejvýznamnějšího pro další rozvoj svého města, v čem vidí jeho klady a zápory a jaké jsou podle občanů hlavní úkoly veřejné správy. Například poprvé zde probíhal sběr informací v březnu 2013 formou osobních standardizovaných rozhovorů (interview). Celkem bylo zpracováno 434 záznamových archů od respondentů s trvalým bydlištěm v Brně, kteří byli vybíráni kvótním postupem na základě údajů údajů Českého statistického úřadu. S ohledem na hodnoty sociodemografických charakteristik (pohlaví, nejvyšší ukončeného vzdělání a věk) lze zkoumaný vzorek  považovat za reprezentativní za všechny obyvatele Brna starší 18 let.

Jak ukazuje následující tabulka, na ústřední otázku výzkumu, který hospodářský podnik považují respondenti v Brně za nejvýznamnější pro další rozvoj města, byly nejčastěji uváděny Veletrhy Brno, a.s. Na druhém místě skončil Dopravní podnik města Brna, a.s. a s patrným odstupem zaujal pomyslnou třetí příčku Zetor, a.s. Další pořadí tvořily IBM ČR, spol. s.r.o., Masarykova univerzita v Brně a Pivovar Starobrno, který je součástí společnosti Heineken ČR, a.s. Všechny méně často jmenované podniky byly zahrnuty do poslední kategorie „ostatní“.

Tab. 1 Rozdělení četností nejčastěji uváděných odpovědí na nejvýznamnější podnik pro rozvoj Brna v roce 2013

Nejvýznamnější podnik	Absolutní četnost	Relativní četnost
Veletrhy Brno	69	16 %
DPMB	59	14 %
Zetor	34	8 %
IBM	32	7 %
Masarykova univerzita	22	5 %
Starobrno	18	4 %
Ostatní, méně často uváděné	200	46 %

 

Získané výsledky navíc vykázaly mezi respondenty nebývale vzácnou názorovou shodu. V odpovědích byly naprosto minimální rozdíly podle identifikačních sociodemografických znaků jako jsou pohlaví, věk či nejvyšší dokončené vzdělaní. Potvrdily to rovněž statistické výpočty Pearsonova koeficientu kontingence, které dosáhly ve všech třech uvedených případech nižších hodnot  než 0,1.

V dalším zpracování se ukázalo, že za hlavní výhodu Veletrhů Brno Brňané považují to, jak přispívají k image a reprezentace města Brna (32 %). Veletržní akce přitahují statisíce tuzemských i zahraničních návštěvníků, tudíž jsou rovněž přínosem pro zdejší cestovní ruch (26 %).

Hlavní a naprosto primární klad  Dopravního podniku města Brna byl spatřován v rozvoji infrastruktury, dostupnosti a dopravy, jak se shodlo 93 % jeho příznivců. Nejvíce zastoupenou výhodou u podniku Zetor je nabídka pracovních příležitostí (71 %). Respondenti poukazovali především na fakt, že tento podnik je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v Brně. Další výhoda byla spatřována v konkurenceschopnosti jeho produkce (12 %). Podobně u IBM byla nejvíce oceňována nabídka pracovních příležitostí (56 %). Druhou nejčastěji uváděnou odpovědí byl přínos pro image a reprezentaci města Brna (16 %). Respondenti dále poukazovali na skutečnost, že tento podnik je velice moderní, perspektivní a zaměstnává špičky v svém oboru.

Hlavním kladem Masarykovy univerzity je podle respondentů rozvoj vzdělanosti (82 %). Považují ji za jednu z nejvýznamnějších a nejlepších vysokých škol v rámci naší republiky. Díky tomu, že poskytuje jak kvalitní vzdělání studentům, tak také zázemí špičkovým vědcům, kteří se úspěšně podílejí na výzkumu v nejrůznějších oborech, přispívá k image a reprezentace města Brna (18 %).

V případě Pivovaru Starobrno si respondenti pochvalovali tradici a historii značky, dostupnost a kvalitu vyráběných produktů.  Stejnou měrou (22 %) byly jmenovány i přednosti jako nabídka pracovních příležitostí a dále přínos pro image a reprezentaci města Brna.

Jak je patrné, mezi přednostmi uvedených nejvýznamnějších podniků pro rozvoj města není nikde uvedena bezpečnost. Lze jednak předpokládat, že občané si její mimořádný význam plně neuvědomují a považují ji zřejmě za samozřejmost. Pocit bezpečnosti si veřejnost zřejmě uvědomuje jako hodnotu teprve v situaci, kdy jej ztrácí, kdy dochází k ohrožení. Navíc možná platí představa, že bezpečnost se v případě podniků tyká v prvé řadě především vnitřní situace organizace v podobě bezpečnosti provozu a pracovních podmínek. Následně potom u výsledných produktů jde o bezpečnost vnější – tedy hlavně zákazníků (spotřebitelů). Tím by se mohlo zdát, že s životem běžných občanů nemá nic moc společného. Přitom právě v přístupu krizového managementu je bezpečnost veřejnosti mimořádně důležitou a významnou prioritou.

V následujícím odstavci se však bezpečnost přece jen v názorech obyvatel Brna  projevuje, a to v odpovědích na otázku, jaké jsou nedostatky uvažovaných podniků. V případě Veletrhů Brno to byla nejčastěji doprava (41 %), která je spojována především s již zmíněným přílivem velkého množství návštěvníků v době konání veletrhů, často způsobujících dopravní zácpy a kolony, které komplikují situaci obyvatelům města. S nárůstem dopravy souvisí negativní dopady na životní prostředí, jak respondenti uváděli na druhém místě v 10 %. U Dopravního podniku města Brna kritizovali jako největší zápor zdražování  jízdného (46 %), aniž by se zároveň zlepšovala kvalita MHD. Jak bylo uvedeno na druhém místě (36 %), dochází ke zpoždění většiny spojů a jsou mnohdy přeplněné. Zetoru respondenti vyčítali znečištění životního prostředí (32 %). U společnosti IBM je negativně vnímán příliv cizinců (53 %) a s tím související  úbytek pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Brňané si tento fakt také mnohdy spojují s nárůstem kriminality, prostituce a alkoholismu.  Hlavní zápory Masarykovy univerzity jsou obdobné jako u přechozí společnosti IBM, kdy její příznivci jako negativa uváděli taktéž příliv cizinců a zahraničních studentů nebo studentů z jiných měst z České republiky (27 %). S jejich příchodem je rovněž spojována větší zátěž na životní prostředí (14 %). Pivovar Starobrno má jako nejčastěji uváděný zápor opět negativní vliv na životní prostředí (39 %), konkrétně v podobě zápachu z pivovaru a chování opilých konzumentů.

Za pozornost stojí zejména xenofobní výhrady k IBM a Masarykově univerzitě. Projevily se v názorech obyvatel Brna o několik let dříve před současnou migrační vlnou. Navíc z posledního výzkumu Mezinárodního institutu marketingu, komunikace a podnikání (IIMCE) pro Magistrát města Brna z konce předchozího roku 2012 o tom, jak obyvatelé města vnímají bezpečnost, je jasně patrná velmi nízká tolerance k uprchlíkům. Většina respondentů se v tomto výzkumu přiklání spíše k názoru, že imigranti jsou v naší zemi cizorodým prvkem.

V návaznosti na předchozí zjištění byla také položena otázka, v čem respondenti vidí nejdůležitější úkol brněnského magistrátu pro další rozvoj města? Celkový přehled podává následující tabulka 2.

Tab. 2 Nejdůležitější úkoly Magistrátu města Brna pro další rozvoj města v roce 2013

Úkol radnice	Absolutní četnost	Relativní četnost
Zlepšení infrastruktury	41	9 %
Čistota města	40	9 %
Oprava silnic, chodníků, budování parkovišť	25	6 %
Tvorba veřejné zeleně a údržba městských parků	25	6 %
Rozvoj kultury	25	6 %
Zlepšení image, zatraktivnění města	24	6 %
Podpora podnikatelů	21	5 %
Spolupráce s VŠ, podpora škol a vzdělání	16	4 %
Ostatní, uváděné méně často	217	50 %

 

Dvě nejčastější odpovědi (po 9 %) se vztahovaly k větší čistotě města a zlepšování infrastruktury. Na pomyslné druhé příčce se objevily dokonce čtyři odpovědi, a to oprava silnic, chodníků, budování parkovišť, tvorba a péče o veřejnou zeleň, rozvoj kultury a  zatraktivnění města Brna pro turisty a celkové zlepšení jeho image (po 6 %). Větší podporu podnikatelů by si přálo 5 % brněnských obyvatel. Jako osmá nejčastější odpověď na danou otázku byla uvedena spolupráce s brněnskými univerzitami, podpora škol a vzdělávání, na kterou odpovědělo 4 % brněnských respondentů. Všechny ostatní, méně často uváděné úkoly jsou zahrnuty v poslední kategorii.

Zdá se, že v průběhu posledních let dostává přece jen vnímání bezpečnosti ze strany brněnské veřejnosti přece jen větší váhu. Například v loňském roce 2015 byla bezpečnost obyvatel mezi nejdůležitějšími úkoly Magistrátu města Brna uvedena 23x a obsadila 6. místo, dokonce před zlepšováním životního prostředí. O tom, jak si obyvatelé Brna stále více uvědomují její význam, svědčí také výsledky z letošního roku 2016, kdy byla uvedena dokonce 27x a skončila na 4. místě.

Opět jako v případě tab. 1 byla i tentokrát mezi respondenty nebývale vzácná shoda v jejich názorech. Rozdíly podle identifikačních sociodemografických znaků jako jsou pohlaví, věk či nejvyšší dokončené školní vzdělání byly tentokrát dokonce ještě menší, jak prokázaly statistické výpočty Pearsonovu koeficientu kontingence.

Závěr

Prezentované výsledky a poznatky, zejména výše  uvedené nedostatky, vyvolávají u všech šesti zmíněných organizací (Veletrhy Brno, Dopravní podnik města Brna, Zetor, IBM ČR, Masarykova univerzita v Brně a Pivovar Starobrno), zcela zřetelnou akutní potřebu lepší komunikace s veřejností. Měly by co nejdříve na všechna uvedená negativa v prvé řadě  reagovat praktickými opatřeními – tzn. snažit se o jejich odstranění a nápravu. Následně potom pomocí nástrojů public relations  je občanům Brna náležitě vysvětlit či případně obhájit. Zejména se to týká výše uvedených problémů s pocity ohrožení bezpečnosti v souvislosti s přílivem cizinců, jak se projevily v případě IBM a Masarykovy univerzity.

Konkrétní příklad takového přístupu si alespoň naznačíme v návaznosti na předchozí zmíněné záporné vnímání Pivovaru Starobrno v souvislosti s jeho údajným negativním vlivem na životní prostředí, jak uvedlo 39 % jeho příznivců, konkrétně v podobě zápachu z pivovaru a chování opilých konzumentů. Zde by bylo vhodné náležitě komunikovat a vysvětlit veřejnosti například v rámci aktivit public relations, že podle odborníků „zápach z pivovaru“ skutečně ani v nejmenším neohrožuje životní prostředí Starého Brna v okolí Mendlova náměstí, natož celého města. Je kontrolován správním orgánem v rámci integrované prevence a musí splňovat předpisy o ochraně životního prostředí. Navíc to, co někteří výše zmínění příznivci Starobrna označili za „zápach z pivovaru“ vůbec nemusí být vnímáno jako „zápach“, nýbrž právě naopak jako pro Mendlovo náměstí a nejbližší okolí po desetiletí, ba staletí typická „vůně sladu“, která je přirozeným průvodním jevem jeho přepravy a celého procesu vaření piva.